Křižovatka U Koruny jako vizuální orientační bod

Úvod > O projektu > Slovo architekta

Křižovatka v lokalitě U Koruny tvoří průsečík tří důležitých urbanistických pohledových, ale i dopravních os. Ve směru od centra Hradce Králové je to zejména Gočárova třída, jejíž monumentální charakter nemá adekvátní urbanistické vyznění. Právě nová okružní křižovatka nabízí šanci vytvořit Gočárově třídě urbanistické dotvoření a pohledové ukončení.

Křižovatka U Koruny, výkres

Navrhovaná okružní křižovatka je situována do průhledových os jednak samotné Gočárovy třídy, zároveň do osy ulice Puškinovy, ve směru od Riegrova náměstí a dále ve směru opačném, tj. ve směru příjezdu od Kuklen. Kruhový ostrov této navrhované okružní křižovatky dává jedinečnou šanci vytvořit zde důležitý vizuální bod, zapamatovatelný orientační uzel, a to architektonickými prostředky, které do území nevloží vizuální bariéru, nýbrž které umožní další průhledy. K tomuto účelu se nabízejí dva funkční prvky: vodní plocha s fontánou a architektonické zapojení nezbytných prvků dopravních zařízení – stožárů trakčního trolejového vedení pro trolejbusy a stožárů veřejného osvětlení. Přestože je technicky nejběžnější situovat tyto stožáry po obvodu okružní křižovatky, bylo jako základní architektonický princip zvoleno řešení opačné, tj. rozmístění stožárů po obvodu vnitřního kruhu tak, aby byla naplněna výtvarná symbolika historického názvu této lokality „Koruna" v podobě prstence s rozevírajícím se vějířem.

Společné stožáry pro veřejné osvětlení a trakční trolejové vedení se zcela záměrně naklánějí, jejich atypický design a konstrukce se hlásí k symbolice stožáru jakožto výtvarného prvku. Tvarové naklonění stožárů logicky reaguje na konstrukční nutnost ukotvit tyto stožáry na obvodu středního kruhového ostrova, avšak nesené prvky těchto stožárů – trakční trolejové vedení a osvětlovací prvky – musí být vykonzolovány nad plochu vozovky. Naklonění stožárů je staticky kompenzováno ocelovými lanovými protitáhly, které se soustředně sbíhají ke střednímu ocelovému prstenci, situovanému v zavěšené poloze nad středem okružní křižovatky a zároveň nad těžištěm vodní plochy. Tento prstenec tvoří po konstrukční stránce obdobu svorníku, po výtvarné stránce tvoří kruhovou korunu uvnitř rozevírajícího se vějíře, či „květu" obvodových stožárů. Středem tohoto kruhu bude prýštit svislý pramen vodotrysku, který bude vytvářet vodní vertikální prvek.

Křižovatka U Koruny, vizualizace č. 1

Vodotrysk bude dotvořen šikmými tryskami, situovanými k patě každého ze stožárů. Tyto trysky budou šikmo stříkat směrem do těžiště vodní plochy, přičemž jejich režim stříkání bude dynamicky proměnlivý. S co největší intenzitou bude stříkat vždy jediná tryska, a to synchronizovaně s ostatními, aby sekvence stříkání po sobě následujících trysek vytvářela dojem okružního pohybu ve směru a přibližné rychlosti vozidel, jedoucích po křižovatce. Při večerním a nočním osvětlení bude kladen důraz na scénografické efekty navrženého umělého osvětlení.

Z výše uvedeného vyplývá, že křižovatka U Koruny má vedle své nesporné dopravní funkce s napojením navazujícího připravovaného polyfunkčního objektu i stejně významnou (ne-li významnější) úlohu urbanistickou – dát Gočárově třídě vizuální ukončení či naopak v opačném směru jednoznačné vyznačení jejího počátku.

Křižovatka U Koruny, vizualizace č. 2

Přesto, že se tato investiční akce jmenuje „Křižovatka U Koruny", jedná se o revitalizaci širšího území s kompletní proměnou navazujících veřejných prostorů ulic, které od křižovatky Koruna vycházejí. Jde tedy o rozsáhlejší územní celek, k jehož proměně dochází právě v souvislosti s výstavbou této křižovatky. Po realizaci tím pádem dojde k propojení tří nově koncipovaných uzlů Pražského předměstí – již realizovaného Terminálu hromadné dopravy, rekonstruovaného Riegrova náměstí a nově vznikajícího veřejného prostoru s křižovatkou Koruna. Tyto tři prostory jsou vzájemně propojeny přímými pěšími vazbami a veřejnými komunikacemi s navazujícím architektonickým pojetím a se vzájemně blízkými prvky vizuálního stylu.

Výše uvedený koncepční přístup k návrhu této křižovatky a její chápání jako významného urbanistického a vizuálního bodu v obrazu města Hradce Králové do značné míry reaguje na podobné chápání návrhů okružních křižovatek v západní Evropě. Kompoziční centrálnost okružních křižovatek bývá cíleně využívána k tomu, aby vnitřní kruhový prostor sloužil jako symbolická a vizuální dominanta, která zvýrazňuje identitu daného místa a města. Několik následujících příkladů toto dokládá.

doc. Ing. arch. Patrik Kotas
použité fotografie z archivu autora

Zahraniční příklady obdobných koncepcí okružních křižovatek

Nantes – okružní křižovatka s fontánou a radiálním průjezdem tramvajové tratě – počátek jednoho z dominantních městských bulvárů
Nantes – okružní křižovatka s fontánou a radiálním průjezdem tramvajové tratě, počátek jednoho z dominantních městských bulvárů.

Córdoba – okružní křižovatka s fontánou jako symbol jednoho z vjezdů do starého města.
Córdoba – okružní křižovatka s fontánou jako symbol jednoho z vjezdů do starého města.

Bilbao – okružní křižovatka jako součást atraktivního veřejného prostoru nedaleko vstupu do světoznámého objektu Guggenheimova muzea.
Bilbao – okružní křižovatka jako součást atraktivního veřejného prostoru nedaleko vstupu do světoznámého objektu Guggenheimova muzea.

Andalusie – Fuengirola, okružní křižovatka ve formě vizuálního poutače se symbolem slunce u hlavního výjezdu z dálnice směrem k významnému přímořskému letovisku na Costa del Sol.
Andalusie – Fuengirola, okružní křižovatka ve formě vizuálního poutače se symbolem slunce u hlavního výjezdu z dálnice směrem k významnému přímořskému letovisku na Costa del Sol.

Gibraltar – okružní křižovatka symbolizující vjezd do vnitřního města.
Gibraltar – okružní křižovatka symbolizující vjezd do vnitřního města.

Madrid – monumentální ukončení dlouhého širokého bulváru s velkou okružní křižovatkou a středovým stožárem.
Madrid – monumentální ukončení dlouhého širokého bulváru s velkou okružní křižovatkou a středovým stožárem.